Vzájemná míra závislosti mezi poplatky za komunální odpad a místními
koeficienty
Ing. Pavlína Brabcová
1 Úvod
Poplatky za komunální odpad představují významný zdroj
příjmů obcí. Vedle něj mají obce k dispozici celou řadu koeficientů, kterými
mohou zvyšovat daň z nemovitostí, a tím i vlastní příjmy. Ne všechny obce
komitenty zavedly a ne všechny využívají místní poplatek za komunální odpad.
Hlavním cílem tohoto příspěvku byla analýza chování obcí,
které zavedly poplatek za komunální odpad a zároveň zavedly místní koeficient.
Zda existuje mezi těmito složkami provázanost.
2 Dosažený stupeň
poznání v oblasti financování obecních služeb
Problematikou uvalení daně nebo zavedení poplatku se
zabýval například Stiglitz (2003). Uvádí, že místní správa je závislá na
dotacích poskytovaných ústřední vládou. Podle Stiglitze některé země (Kanada,
USA, Německo) využívají možnosti sdílení výnosů, které spočívá v tom, že určitá
pevná část výnosu některých daní je přidělena místní správě. Tato částka
představuje dotaci mezi správou veřejnou a místní.
Problematikou daní a poplatků se zabývali Semerád,
Sobotková (2012) a zkoumali vliv zpoplatnění školství na ekonomické subjekty.
Výsledkem tohoto šetření bylo, že je lépe financovat jej z daní, nežli
prostřednictvím poplatků. Tím, zda je lepší financovat poplatky či zdaněním, se
zabývali autoři Lambe a Farber (2012). Zabývali se tím, jak by bylo možné
zamezit skleníkovému efektu a snížit jeho celkový dopad na životní prostředí.
Hlavní otázkou bylo, jaký vliv mají na subjekty daně a jaký poplatky. Obdobnou
oblastí, aplikovanou na Čínu se zabýval MAZuo (2002), který zkoumal vztah mezi
průmyslem, zemědělstvím a nastavením systému a zkoumá jejich kooperaci. Zabýval
se také financováním veřejnými prostředky a poplatky. Shledává rovněž financování
z daní jako vhodnější způsob.
Oblast zdanění je spojena s negativními externalitami a
pigouviánskými daněmi, které mají tyto škodlivé prvky eliminovat. Uvedeným se
zabýval Sandmo (1975). Řešením negativních externalit, kdy jednotlivci a firmy by
měli nějakým způsobem kompenzovat škodlivé následky své činnosti propracovali
Knittel, Sandler (2013). Právě piguovské daně poukazují na výhodnost
financování prostřednictvím daní a nikoliv poplatků.
Místní správa mnohdy potřebuje pro své fungování výrazně
více prostředků, než kolik jí plyne prostřednictvím dotací. Místní správa
prostřednictvím dotací získá určitý příjem, který ale nemusí pokrýt veškeré
náklady. Z tohoto důvodu se jí nabízí poplatky, ze kterých čerpá dodatečné
prostředky a může jimi dofinancovávat své aktivity. Veřejná správa vychází z
obecných informací, ale nejvíce o potřebách aktuálních municipalit ví místní
správa.
Problematikou, zda uvalovat daně nebo zavádět poplatky se
zabývali Kurtis, Janeba (2011). Podle uvedených autorů v sobě jak daňové tak
poplatkové financování skrývá celou řadu výhod a nevýhod. Poplatky odpovídají
principu prospěchu a ekvivalence. Poplatníci platí za to, co skutečně chtěj.
Eliminuje se zde černé pasažérství a dalo by se říci, že tento princip je i
spravedlivý a podporuje tím i žádoucí chování. Pokud si někdo například pořídí
psa, musí zaplatit poplatek za psa. Daně naproti tomu zaručují určitou míru
solidarity a pro místní správu představují předem zaručený příjem. Podle autorů
je veřejností lépe snášeno zavádění poplatků nežli zvyšování daní.
Ve svém příspěvku jsem se rozhodla zkoumat, zda mezi
poplatky za komunální odpad a místními koeficienty existuje závislost.
Základním předpokladem bylo, že obce, které zavedly vyšší místní koeficient,
kompenzovaly toto zvýšení daní nižší sazbou poplatku za komunální odpad a
naopak. Hledány byly i vzájemné souvislosti spojené s průmyslovostí, rozlohou
dané obce, počtem obyvatel a volebními preferencemi. Jedná se o faktory, které
by rovněž mohly hrát svou roli při zavádění poplatků a místních koeficientů.
Obce, které by se nacházely v průmyslové zóně, by zavedením místních
koeficientů mohly získat vyšší daňový výnos od průmyslových podniků. Článek je
zpracován jako jeden z výstupů v rámci IGA: F1/2/2013 „Veřejné finance ve vyspělých
zemích“
3 Možnosti financování odvozu
komunálního odpadu
Pro daný příspěvek bylo vybráno čtyřicet devět obcí
Středočeského kraje. U každé obecní jednotky je uvedena výše místního
koeficientu, který zavedla, a také velikost místního poplatku za komunální
odpad podle zákona o místním poplatku, případně hodnota poplatku za odpad podle
zákona o odpadech IEEP Závěrečná zpráva (2009).
Samotné zpoplatnění odvozu komunálního odpadu lze provést
trojím způsobem:
• Místní
poplatek - platba dle § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích
• Poplatek
za komunální odpad - § 17a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech
• Smluvní
cena - Platba dle § 17 odst. 5 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech
Mezi hlavní výhodu
smluvního poplatku je jednoznačnost, s jakou je daný poplatek definován, a tím
i snížená pravděpodobnost vzniku černých skládek. Velkou nevýhodou je, že
povinnost platit poplatek je založena na místní příslušnosti, což ve výsledku
nemusí odpovídat reálnému stavu.
Předností poplatku za komunální odpad je v tom, že není
stanovena horní hranice platby a umožňuje přenos administrativních nákladů na
poplatníka. Nevýhodou je, že je nutné dokázat poplatníkovi, že předmětný odpad
je skutečně jeho.
Poslední zmiňovanou možností stanovení výše platby je
smluvní cena, která by představovala skutečné zachycení stavu věci, ale
současně vyžaduje poměrně velkou součinnost protistrany a případné konflikty s
ní by musely být řešeny v rámci občanského soudního řízení.
V rámci zkoumaných obcí byl použit místní poplatek za
komunální odpad ve 39 případech a ve zbylých deseti poplatek za komunální
odpad.
Samotná konstrukce plateb za komunální odpad může být
tvořena na základě celé řady modelů. Prvním z nich je lineární model, kde
hlavní proměnnou představuje svezený objem sběrné nádoby při zohlednění
frekvence svozu. Náklady jsou lineárně přerozdělovány na jednotlivé poplatníky.
Samotná platba je odstupňována dle litrů, resp. metrů krychlových, nádoby.
Hlavní výhodou tohoto systému je, že poplatníci jsou motivování k pořízení
objemnějších nádob, jedná se o poměrně jednoznačný a jednoduchý systém s
nízkými administrativními náklady a dochází rovněž k minimalizaci nelegálních
praktik spojených se zakládáním černých skládek.
Nevýhodou je možné zvýšení objemného odpadu, subjekty
méně šetří životní prostředí a vytváří větší množství odpadu.
Dalším modelem je degresivní měřítko, kdy sazby poplatku
za komunální odpad rostou v souvislosti s růstem nádoby výrazně pomaleji oproti
předchozímu lineárnímu modelu. Samotný výpočet sazeb je odvozen od celé řady
faktorů, jako je objem sběrných surovin případně objem nádob.
Výhody tohoto systému jsou obdobné, jako tomu bylo u
lineárního modelu, a to především administrativní nenáročnost, nižší motivace k
únikům a hlavní výhodou je samotné přiblížení se skutečným nákladům. Hlavní
nevýhodou tohoto systému je skutečnost, že pokud budou subjekty preferovat
nádoby o nižším objemu, bude samotná likvidace vyžadovat větší časový fond.
Poslední možností je kombinace základního a doplňkového
modelu. Základní poplatek by v sobě měl zahrnovat náklady spojené s provozem
sběrny a doplňková platba se vyvíjí od velikosti nádoby, počtu domácností,
případně počtu obyvatel.
V rámci zkoumané analýzy byl obcemi využíván především
degresivní model. Z vybraných obcí převážná většina využila místního poplatku,
který byl navýšen o určitou část, tedy tvorba by odpovídala kombinaci
základního a doplňkového modelu.
Vedle samotných poplatků za komunální odpad byly
analyzovány i místní koeficienty. Koeficienty umožňují dané obci navýšit daň z
nemovitostí, a tím i její celkový příjem, který je využíván především v rámci
decentralizace pravomocí. K tomu, aby mohly být tyto nástroje využity, je
zapotřebí, aby samotné obce měly dostatečné rozhodovací pravomoci, především
pak jejich vrcholné orgány. Uvedené jím bylo umožněno zavedením místního
koeficientu od roku 2010. Přehled obcí, které jej zavedly je uveden na
stránkách Ministerstva financí společně s přesnými údaji o jeho výši.
Obce mohou obecně zavést koeficient korekční, místní nebo
koeficient 1,5.
Korekční koeficient se odvíjí od počtu obyvatel dané obce
a jsou jím upravovány sazby daně ze staveb a stavebních pozemků. Obce jej mohou
obecně závaznou vyhláškou o jednu kategorii zvýšit nebo o tři snížit.
Koeficient 1,5 upravuje výši daně z nemovitostí ze staveb
individuální rekreace, stavby sloužící pro podnikání a garáže.
Posledním a v tomto příspěvku zkoumaným je místní
koeficient. Nabývá hodnot 2, 3, 4 nebo 5. použít ho lze na všechny druhy
nemovitostí s výjimkou orné půdy, vinice, zahrad, chmelnic a trvalých travních
porostů.
Výše uvedené koeficienty může obec obecně závaznou
vyhláškou zavést a navýšit tím samotnou daň z nemovitostí až osminásobně.
Využití jednotlivých koeficientů dokumentuje následující
graf:
Míra využití jednotlivých koeficientů
|
Vysvětlivky:
Místní koeficient nabývá
hodnot 2,3,4 nebo 5.
Korekční koeficient se
odvíjí od počtu obyvatel a pokrývá škálu 1 až 5.
Koeficient 1,5 je zaváděn
ve fixní výši 1,5.
|
Zdroj: Fiskální pravomoci obcí a koeficienty daně z nemovitostí,
Sedmihradská (2010)
Je patrné, že nejvíce využívaným je koeficient 1,5, na
dalším místě je korekční a nejméně využívaným je koeficient místní. Přestože by
si jimi obec mohla zvýšit příjmy, setkává se jejich použití s celou řadou
problémů. Samotné zavedení souvisí se zvyšováním daní, a to nejen občanům, ale
i sobě samému. Představenstvo obce jejich zavedením také ohrožuje své opětovné
znovuzvolení.
4. Legislativní
možnosti financování poplatků za komunální odpad a daně z nemovitostí
Následující část je věnována analýze vztahů mezi hlavními
proměnnými, místními koeficienty a poplatky za komunální odpad. Prostřednictvím
těchto proměnných jsou hledány souvislostí mezi tím, zda je lepší financovat
veřejné služby z poplatků, anebo z daní. Pro účely analýzy byla
vybrána oblast financování obcí, a to uplatnění místního koeficientu, kterým
obce mohou zvyšovat daň z nemovitostí a dále zavedením poplatku za komunální
odpad. Obě proměnné reprezentují zmiňované skupiny, tedy jak daně, tak
poplatky.
První část je věnována dani z nemovitostí, jejíž
výši ovlivňuje místní koeficient. Druhá je zaměřena na poplatky za komunální
odpad. na závěr této kapitoly jsou analyzovány jednotlivé vztahy, které jsou
měřeny korelačním koeficientem.
Následující tabulka zobrazuje podíl příjmů daně z
nemovitostí na celkových příjmech obcí v rámci celého Středočeského kraje:
Tabulka 1 Vzájemná závislost mezi celkovými daňovými
příjmy a příjmy z daně z nemovitostí
|
Rok
|
Daňové příjmy celkem (tis. Kč)
|
Daň z nemovitostí (tis. Kč)
|
Podíl daně z nemovitostí na celkových
daňových příjmech v %
|
|
2007
|
18200
|
707
|
3,9
|
|
2008
|
20148
|
739
|
3,7
|
|
2009
|
18028
|
896
|
5
|
|
2010
|
18919
|
1236
|
6,5
|
|
2011
|
18858
|
1241
|
6,6
|
Zdroj: Vlastní zpracování, Český statistický úřad, 2012
Z globálního hlediska je výnos z daně
z nemovitostí zanedbatelný. Pro obce samotné ale představuje významný
zdroj, které mohou v zákonem stanovených mezích upravovat a jeho výši
ovlivňovat.
Obdobná situace nastává i v případě poplatků za
komunální odpad, jejichž nastavení je do jisté míry závislé na rozhodnutí dané
obce.
V rámci analýzy byly použity komparativní metody
zkoumající vzájemnou míru závislosti jednotlivých zkoumaných proměnných, a to na
základě induktivních přístupů k dané problematice. Zkoumána je tedy
především vzájemná míra závislosti těchto veličin.
Hlavními zdroji byly internetové stránky a rozsáhlé
databáze s informacemi o daných obcích, především pak stránky Ministerstva
financí.
4.1 Analýza míry závislosti výše poplatku za komunální odpad a místního
koeficientu
Pro výběr
obcí bylo hlavním kritériem zavedení místního koeficientu a zavedení poplatku
za komunální odpad.
Některé obce
zavedly poplatek za komunální odpad podle zákona č.185/2001 Sb., o odpadech a o
změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákona č.280/2009
Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů. Zde je stanoven poplatek za
„nádobu“ a s „periodicitou svozu“ podle
§ 10b zákona o místních poplatcích je tento poplatek vztažen na všechny fyzické
osoby, [1]které:
·
mají v obci trvalý pobyt,
·
byl podle zákona upravujícího pobyt cizinců na
území České republiky povolen trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu delší
než 90 dnů,
·
podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území
České republiky pobývají na území České republiky přechodně po dobu delší 3
měsíců
·
byla udělena mezinárodní ochrana podle zákona
upravujícího azyl nebo dočasná ochrana podle zákona upravujícího dočasnou
ochranu cizinců,
·
mají ve svém vlastnictví stavbu určenou k
individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena k pobytu
žádná fyzická osoba.
Samotná
složka místního poplatku je dvousložková, a to:
-
složkou samostatně obcí stanovenou dle jejího
uvážení, horní hranice je dána částkou 250 Kč
-
složkou stanovenou dle poslední známé výše
stanovených nákladů obce na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu za
předchozí kalendářní rok, její horní limit je dán částkou 750 Kč
4.2 Místní poplatek a jeho využití jednotlivými obcemi
Analýza
zahrnovala 49 obcí, které zavedly místní koeficient. Celkem místní poplatek
zavedlo celých 39 obcí a poplatek za komunální odpad podle zákona o odpadech
zavedlo 10 obcí. Zkoumána byla nejen hodnota poplatku a koeficientu, ale také i
rozloha dané obce, hodnota průmyslu vyjádřená v hektarech, vztažena
na obec s rozšířenou působností,
pod kterou patří a politické preference dané obce.
V rámci analýzy byl zkoumán vzájemný vztah
mezi výší poplatku, hodnotou místního koeficientu, počtem obyvatel, rozlohou
obce a politickými preferencemi. K měření vzájemných vztahů byla použita
korelace, která umožňuje měřit závislost mezi uvedenými proměnnými.
Byla použita metoda korelační analýzy. Korelační
analýza zkoumá vzájemnou míru závislosti jedné proměnné na druhé. Proměnné jsou
vzájemně korelované, pokud se obě proměnné vyskytují společně. Korelační koeficient
nabývá hodnot od –1 do 1. V případě, že je nulový, znamená to, že veličiny
jsou nekorelované. Pokud je kladný, hovoříme o kladné korelaci, pokud je
záporný, uvažujeme zápornou korelaci.
Kladná korelace nám značí situaci, kdy
s růstem jedné veličiny, roste i veličina druhá. Záporná korelace značí
situace, kdy růst jedné veličiny je spojen s poklesem druhé veličiny.
K výpočtu je využíván Pearsonův korelační koeficient.
1. Data
Pro účely výzkumu byla
prostudována literatura cizojazyčná i tuzemská zabývající se financováním
veřejně poskytovaných služeb prostřednictvím daní a poplatků. Vycházelo se
rovněži z literatury zabývající se negativními externalitami a jejich
řešením prostřednictvím daní. Problematice financování prostřednictvím daní a poplatků
se ze zahraniční literatury věnovali autoři Lambe a Farber (2012), MAZuo
(2002), z tuzemských autorů pak Semerád, Sobotková (2012). Oblast
negativních externalit a jejich řešení prostřednictvím piguovských daní
popisuje Knittel a Sandler (2013).
Pro samotné zjištění informací o
dani z nemovitostí byly využity informace poskytované ministerstvem financí.
Údaje o hodnotách místních koeficientů byly rovněž čerpány z tohoto
zdroje, kde je možné zjisti , které obce místní koeficient zavedly a i jeho
konečnou výši. Informace o poplatcích za komunální odpad byly získávány
z veřejně dostupných informací zveřejňovaných na webových stránkách
příslušné obce. Informace o velikosti obce a voličských preferencí byly
získávány rovněž z veřejně dostupných elektronických zdrojů, jejichž výčet
je uveden v seznamu literatury.
Ze studia dostupné literatury se
zdá, že větší obce s větším počtem obyvatel preferují nižší místní koeficient
a nižší poplatky za komunální odpad. V případě výše poplatku za komunální
odpad obce spíše preferují nižší částky. Financování prostřednictvím daní se
tedy zdá jako průchodnější cesta oproti financování z poplatků. Jedním
z důvodů je politická obava o získaný mandát. Poplatky jsou obecně hůře
přijímány a financování prostřednictvím daní je méně viditelné, tedy i lépe
přijímané. Významnou roli hraje i politické zaměření obce, zda je spíše
pravicová nebo naopak spíše levicově orientovaná. Podle toho bude také
investovat do veřejných služeb a vybírat daně či poplatky.
Rozhovor s představitelem obce
Hulice, který je uveden v přílohách byl proveden ústní formou za pomoci
dotazníku. V rámci provedené analýzy byl proveden rozhovor se zastupitelem obce
Hulice. Jedná se o obec, která uplatnila nejvyšší možnou hodnotu místního
koeficientu, a to na úrovni 5 a současně aplikovala místní poplatek za
komunální odpad ve výši 700 Kč. Jedná se tedy o případ, kdy obec kombinuje
vysoký poplatek s vysokou hodnotou koeficientu.
Byly položeny celkem čtyři otázky
týkající se jak zavedení místního koeficientu, tak zavedení poplatku za
komunální odpad viz příloha. Na základě tohoto rozhovoru bylo zjištěno, že je
obce zavádění místních poplatků a místních koeficientů podmíněno celou řadou
faktorů, které závisí na umístění dané obce a také rozhodností a schopnostmi
obecních zastupitelů. Obec Hulice využívala toho, že se v její blízkosti
nachází přehrada Želivka a celá řada podniků má v její blízkosti umístěna
logistická centra. Případné zavedení poplatků a místného koeficientu daňově
zatíží nejen obyvatele, ale i tyto podniky.
Hodnoty místního poplatku za
komunální odpad a výše místního koeficientu je dokumentována v následujícím
grafu.
Graf 2 Hodnota místního poplatku za
komunální odpad a výše použitého místního koeficientu
Zdroj: Vlastní zpracování, data viz datové zdroje
Z výše
uvedeného grafu vyplývá, že ve většině případů obce zvolily střední hodnotu
místního koeficientu, a to na úrovni 2 a rovněž střední hodnotu sazby poplatku,
a to na úrovni kolem 500 Kč. Obce, které se pohybují mimo tyto hodnoty, zvolily
buď kombinaci vysokého poplatku a vysokého místního koeficientu anebo zvolily
možnost opačnou, tedy nízkou sazbu a nízkou hodnotu koeficientu. Zavádění
poplatků a zvyšování daní je velmi neoblíbená disciplína, neboť je jimi
ohroženo znovuzvolení zastupitelstva obce. Záleží ovšem na umístění obce a
rozhodujícími faktory jsou i osobnostní předpoklady zastupitelů a ochota obyvatel
přistoupit k případnému navýšení poplatků a místních koeficientů (viz rozhovor
se zastupitelem obce v příloze). Obce zavádí spíše vyšší hodnoty místního
koeficientu a nižší sazby poplatku, pokud se nachází v průmyslové zóně.
Vysvětlením by mohla být snaha „přilákat“ společnosti k usídlení se v dané
oblasti. Vyššími místními koeficienty je poté navýšena daň z nemovitostí, která
díky své nižší viditelnosti by mohla být přijatelnější nežli samotný poplatek
za komunální odpad.
6. Výsledky
První
byla měřena závislost mezi výší místního poplatku a hodnotou místního
koeficientu. Korelační koeficient v tomto případě vyšel 0,11, tedy mírně
pozitivní. Dalo by se z toho vyvodit, že obce, které zavedly vyšší hodnotu
místního koeficientu, současně zavedly i vyšší poplatky za komunální odpad.
Nutné je ale brát v úvahu skutečnost, že se jedná o velice nízkou
pozitivní hodnotu.
Dále byla měřena závislost mezi výší místního
poplatku a počtu obyvatel. Zde vyšel korelační koeficient minus 0,20, tedy
záporný. Obdobně jako v předchozím případě vyšla závislost pouze mírně
negativně. Přesto lze vyvodit, že vyšší sazbu poplatku zavedly obce menší.
Byla měřena dále závislost mezi hodnotou místního
koeficientu a počtu obyvatel. Zde vyšla hodnota korelace 0,11, opět mírně
pozitivně. Zde tedy vyšší koeficient uplatnily obce s větším počtem
obyvatel.
Byla rovněž měřena závislost mezi počtem obyvatel
a voličskými preferencemi. Voličskými preferencemi je chápáno to, zda zvítězila
ve volbách levice nebo pravice, případně skončily nerozhodně. Korelace zde
vyšla kladná, 0,18. Větší obce se obecně přikláněly spíše k pravici.
V případě měření závislosti počtu obyvatel a
zavedení poplatku za komunální odpad dle zákona o odpadech či místního
poplatku, vyšla hodnota korelace ve stejné výši, a to 0,11. Větší obce se
uchylovaly obecně k zavedení poplatku.
V případě měření korelace mezi hodnotou
poplatku a průmyslovostí vyjádřené rozlohou dané obce vyšel opět záporný
korelační koeficient, a to ve výši -0,17. Tedy vyšší sazbu zavedly obce
rozlohou menší. V případě měření korelace mezi zavedenou výší místního
koeficientu a rozlohou obce vyšel korelační koeficient 0,02, tedy kladně. Vyšší
místní koeficient zavedly tedy obce větší.
Při posuzování průmyslovosti obce, tedy míry
průmyslovosti a voličskými preferencemi, vyšla korelace 0,11. Dalo by se
usuzovat, že větší, průmyslověji zaměřené obce, se přiklánějí spíše
k pravicovým stranám.
V oblastech, kde je vyšší hodnota průmyslu,
jsou spíše zaváděny poplatky za komunální odpad dle zákona o odpadech a místní
poplatky. Uvedené deklaruje shodná výše korelační koeficientu u obou
proměnných, a to na úrovni 0,06. Závislost je zde ale velice nízká.
Výše uvedené je zobrazeno v následující
tabulce:
Tabulka 2 korelace
|
Proměnné
|
Korelační koeficient
|
|
Místní koeficient a počet obyvatel
|
0,105307785
|
|
Místní poplatek a počet obyvatel
|
-0,195409824
|
|
Místní poplatek a koeficient
|
0,107223717
|
|
Místní poplatek a rozloha
|
-0,165037937
|
|
Koeficient a rozloha
|
0,020554377
|
|
počet obyvatel a voličské preference
|
0,183808481
|
|
počet obyvatel a místní poplatek
|
0,110283267
|
|
počet obyvatel a zavedení poplatku za komunální odpad
|
0,110283267
|
|
průmysl (rozloha) a voličské preference
|
0,105359082
|
|
průmysl (rozloha) a
zavedení místního poplatku
|
-0,063388481
|
|
průmysl (rozloha) a zavedení poplatku za komunální
odpad podle zákona o odpadech
|
0,063388481
|
Zdroj: Vlastní výpočty
Dále byla zkoumána i vzájemná závislost spojená
s průmyslem, nacházejícím se na daném území a zavedeným místním poplatkem,
koeficientem, počtem obyvatel a rozlohou. V případě závislosti mezi sazbou
poplatku a průmyslovostí vyjádřenou v hektarech a vztaženou na všechny
obce spadající pod příslušnou obec s rozšířenou působností, vyšel – 0,19,
tedy mírně negativně. Obce, které zavedly vyšší sazbu poplatku, mají
v rámci obce s rozšířenou působností, do které patří, nižší hodnotu
průmyslu ve svém okolí. Korelace mezi místním koeficientem a průmyslovostí
vyšla naproti tomu pozitivně, a to na úrovni 0,89. Z toho vyplývá, že obce
s rozšířenou působností mající na svém území rozšířený průmysl, také
zavádí vysoké sazby poplatku za komunální odpad. Korelace mezi průmyslovostí a
počtem obyvatel vyšla mírně negativně, - 0, 05. Z toho by vyplývalo, že
obce průmyslovější mají spíše méně obyvatel. Z pohledu rozlohy vychází
korelační koeficient mírně pozitivně, 0,26, uvedené by odpovídalo skutečnosti,
že průmyslovější oblasti jsou spíše větší co do rozlohy.
Tabulka 3 korelace průmysl
|
Proměnné
|
Korelační koeficient
|
|
Průmysl a místní koeficient
|
0,885383
|
|
Průmysl a místní poplatek
|
-0,19242
|
|
Průmysl a počet obyvatel
|
-0,05411
|
|
Průmysl a rozloha
|
0,261807
|
Zdroj: Vlastní výpočty
7.
Diskuze
Je tedy zřejmé, že zde je jistá
souvislost mezi nastavenými koeficienty a průmyslem. Obce zvýšením daní
získávají prostředky nejen od svých obyvatel, ale i od případných podniků,
které se v jejich blízkosti nacházejí. Uvedené také dokumentuje rozhovor
se zastupitelem obce Hulice, která se rovněž částečně nachází v průmyslové
zóně. Tato obec zavedla nejvyšší možnou hodnotu poplatku a současně i místního
koeficientu.
Obce jsou rozděleny dle obce s rozšířenou
působností, pod kterou patří a uvedena je zde i velikost obce s ohledem na
počet obyvatel podle posledního sčítání lidu.
Zastoupení
obcí je následující:
Graf 1 Rozdělení obcí dle počtu obyvatel
Zdroj: Vlastní zpracování
Z výše uvedeného grafu vyplývá, že nejvíce
obcí se pohybovalo v rozmezí od 1000 do 5000 obyvatel, souhrnně se ale
jednalo především o menší obce.
Výše místních koeficientů se pohybovala
v rozmezí od 2 do 5, přičemž především obce menší využívaly vyšší hodnoty
místních koeficientů.
Z vybraných obcí převažovala hodnota
koeficientu 2. Využívaly ji jak obce malé, tak velké. Celkem byla použita u 78
% analyzovaných obcí, koeficient 3 u 15%, koeficient 5 v 5% a pouze 2%
obcí využilo koeficient 4. Souvislost mezi velikostí obce a nastavením hodnoty
místního koeficientu nelze na základě provedeného šetření provést.
V případě hledání vzájemné závislosti mezi
hodnotou výše místního koeficientu a poplatku za komunální odpad je zapotřebí
rovněž analyzovat výši sazby poplatku za komunální odpad, který je stanoven
dvousložkově. Nejčastěji se jeho hodnota pohybovala v úrovni kolem 500 Kč.
Jeho nastavení je rovněž limitováno. Celkově by jeho výše neměla překročit
částku 1000 Kč.
V rámci provedené analýzy celkem 50 % obcí
použilo hodnotu poplatku v úrovni 500 Kč, 30% ve výši do 500 Kč a zbylých
20% obcí použilo vyšší sazbu poplatku.
Ve většině případů převažuje situace, kdy se výše
poplatku pohybuje na úrovni 500 Kč a hodnota místního koeficientu na úrovni 2.
Z výše uvedeného by se dal vyvodit závěr, že obce spíše preferují takové
hodnoty, které využívá převážná většina obcí. Důvody k tomu mohou být
různé.
[2]Některé
obce využily odlišný přístup k zavedení poplatku odpad, a to na základě zákona
č.185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č.280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších
předpisů. V rámci provedené analýzy se tato skutečnost týkala celkem
deseti obcí.
V případě výše uvedených obcí se hodnota
poplatku odvíjí od velikosti nádoby a četnosti svozu komunální odpadu. Jako
směrodatné byly použity hodnoty pro týdenní svoz odpadu a objem nádoby 110 l
nebo 120 l s ohledem na nejmenší možnou použitelnou hodnotu nádoby. Patrná
je i v rámci těchto obcí vysoká četnost zastoupení místního koeficientu 2.
Výše poplatku se pohybuje kolem 2000 Kč za domácnost za rok. Některé obce svoz
komunálního odpadu samostatně nehradí. Týká se to například obcí Bílichov,
případně Lubná. Ani u jedné z výše uvedených obcí se nepodařilo zjistit,
jakým způsobem tuto situaci obce řeší.
8. Závěr
Byla provedena analýza zavedené výše místního
koeficientu dané obce, poplatku za komunální odpad, rozlohy dané obce a
průmyslovosti dané oblasti. Místním koeficientem obce zvyšují celkovou výši
odvedené daně z nemovitostí. Vedle toho samotné obce mohou zavést celou
řadu poplatků, jedním z nich je poplatek za komunální odpad.
Poplatek může být zaveden jako „místní poplatek za
komunální odpad podle zákona o místním poplatku, případně jako poplatek za
komunální odpad dle zákona o odpadech. Oba poplatky se liší především metodou
stanovení a i limitem v jejich výši. Primárním cílem bylo zaměřit se pouze
na místní poplatek, s ohledem na získaná data musel být zařazen i poplatek
za komunální odpad dle zákona o odpadech.
Zkoumané obce Středočeského nejčastěji zavedly
místní koeficient ve výši 2. Jedná se o střední hodnotu aplikovanou u více než
jedné poloviny zkoumaných jednotek. Místní poplatek se nejčastěji pohyboval na
úrovni 500 Kč a hodnota poplatku dle zákona o odpadech ve výši kolem 2000 Kč.
Cílem příspěvku bylo zjistit, zda existuje
provázanost v rozhodování obcí o výši poplatku za komunální odpad a
stanovenou výší místního koeficientu.
Byla provedena komparativní analýza a byly hledány i vzájemné
souvislosti spojené s počtem obyvatel, rozlohou a průmyslem v dané
oblasti. Souvislost zde nebyla přímo nalezena. Byly zde obce, které kombinovaly
vysokou hodnotu místního koeficientu a vysokého poplatku za komunální odpad.
Naproti tomu se zde vyskytoval i extrém opačný. Vypozorován byl ovšem jev, kdy
malé obce zaváděly vysoké poplatky a zároveň aplikovaly i vysoký místní
koeficient.
Důvody pro zavedení poplatku a místního
koeficientu pomohl osvětlit rozhovor s jedním členem zastupitelstva obce
Hulice. Jedná se o malou obec, která kromě nejvyšší možné hodnoty místního
koeficientu uplatňuje i vysoký místní poplatek za odpad. Předpokladem pro
zavedení vyššího poplatku by mohl být cíl obce zvyšovat svůj příjem vlastní.
Bylo ovšem zjištěno, že se jedná o předpoklad mylný, neboť konkrétně obec
Hulice je nucena likvidaci odpadu dále dotovat.
Vysokou hodnotu místního koeficientu použila se
záměrem získat co nejvíce prostředků na vybudování „Včelího světa“ a nechtěla
se kvůli této stavbě příliš zadlužovat. Zavedením vyššího koeficientu získala
příjmy nejen od poplatníků, rezidentů, ale i od společností, které poblíž obce
mají továrny.
Uvedená obec je dobrým příkladem toho, že provázanost
v kompenzaci vysokého místního koeficientu nízkou sazbou poplatku není.
Záleží na konkrétní obci, jejích potřebách, případně na jejím umístění.
Literatura:
[1]
Comparative
tables [online]. 2010 [cit. 2012-7-25]. Dostupné z: http://stats.oecd.org/Index.aspx?QueryId=21699
[2]
Česká daňová
správa, daňový portál: Pokyny k vyplnění
přiznání k dani z nemovitostí[online]. 2012 [cit. 2012-7-25]. Dostupné z:http://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/dne/dp4/doc/pokyny_dap.pdf
[3]
Český
statistický úřad (2012) Příjmy krajů obcí a dobrovolných svazků obcí, [cit.
2012-3-20], Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=24&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1&cislotab=FIN4010UC_KR&childsel0=1&pro_4_45=CZ020&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp
[4]
Dodatek k
obecně závazné vyhlášce o odpadech, Dostupné z: http://www.knoviz.cz/dodatek-k-obecne-zavazne-vyhlasce-o-odpadech/d-1152/p1=62 [online]. 2010 [cit.
2013-2-19]
[5]
Food and
Agriculture Organization of the United Nations (FAO): Rural Property Tax
[6]
Hošková, P.
Matematická statistika II přednášky: Regresní a korelační analýza, Dostupné z: http://pef-info.wz.cz/download/MSIIb_prednasky.pdf [online].
2013 [cit. 2013-2-19]
[7]
http://www.fao.org/DOCREP/005/Y4313E/y4313e09.htm#TopOfPage
[8]
IEEP
Závěrečná zpráva 2009, Dostupné z: http://www.ieep.cz/projekty/tds/download/IEEP_Zaverecna-zprava-2009.pdf [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[9]
Jackson P.M.,
Brown C.V., Ekonomie veřejného sektoru, Epolex Bohemia, Praha 2003, ISBN
80-86432-09-2
[10]
Knitttel, R.,
Sandler, R.: The Welfare Impact of
Indirect Pigouvian Taxation: Evidence from Transportation, [online] NBER
Working Paper No. 18849. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w18849,
2013[cit. 2013-8-19]
[11]
Kurtis J.
Swope, Eckhard Janeba, Taxes or fees? The political economy of providing
excludable public goods, CESifo Working Paper No. 542, Center for Economic
Studies & Ifo Institute for Economic Research Poschingerstr., Munich,
Germany, 2011, ISSN 1617-9595
[12]
Lambe, D.,
Farber, D.: California’s Cap‐and‐Trade Auction Proceeds:Taxes, Fees, or Something
Else? [online] Berkeley Law’s Center for Law, Energy & the Environment,
University of California. Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&frm=1&source=web&cd=5&sqi=2&ved=0CE8QFjAE&url=http%3A%2F%2Fwww.law.berkeley.edu%2Ffiles%2FAuction_Proceeds_Analysis_May_15.pdf&ei=S642UqyjBLDb4QTliIGwAQ&usg=AFQjCNE9tayRBPrSvXMyjU4N3oX6MumNHA&sig2=rT9rENw_97JUkAb7x_4EeA
[13]
MaZuo:
Studies on Reform of Rural Taxes and Fees
Systém, [online] masterś thesis, Hunan
Agricultural University, 2002, Dostupné z: http://www.dissertationtopic.net/doc/1106428, 2013[cit. 2013-8-19]
[14]
Pelech,
P. – Plesníková, J.: Daně v ČR aneb Co
by měl zaměstnanec znát [online]. Praha: ČMKOS 2010. 66s. Učební text. Dostupné
z http://www.cmkos.cz/data/articles/down_2530.pdf[cit. 2012-08-09]
[15]
Sandmo, A.:
Optimal taxation in the presence of externalities, [online]. Norwegian school of Economics and Business
Administration, Bergen, Norway. Dostupné z: http://scholar.google.cz/scholar_url?hl=cs&q=http://www.profpetersen.de/HGP-Homepage/posa/2006/dozenten/Truong/sandmo.pdf&sa=X&scisig=AAGBfm1g8RC7Nv2DfQrONk25Z4q3z0iZiQ&oi=scholarr&ei=VygwUuHnGJOQhQe774GgAw&ved=0CCwQgAMoATAA[online]. 2013[cit. 2013-8-19]
[16]
Semerád, P.,
Sobotková, V.: Tax justice of the reform of higher education: Tution fees or
tax relief? Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2012, LX, No. 7, pp.
259–264
[17]
Sedmihradská,
L. Teoretické a praktické aspekty veřejných financí: Mohou změny daně z
nemovitostí zvýšit finanční stabilitu obcí v případě recese? [online]. Praha:
Nakladatelství Oeconomica, 2010 [cit. 2012-08-9]. ISBN 978-80-245-1644-8.
Dostupné z:http://nb.vse.cz/~sedmih/kvf-2010.pdf
[18]
Rozhovor se
zastupitelem obce Hulice, dne 18. 2. 2013
Datové zdroje:
[1] [1]Karaný, Dostupné z: http://www.karany.cz/obecni-urad/povinne-informace/pripadne-platby-muzete-poukazat/ [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[2] Kosmonosy, Dostupné z:
http://www.kosmonosy.cz/novinka/Informace%20o%20placen%C3%AD%20popelnic%20v%20roce%202013
- [online]. 2010 [cit. 2013-2-19] Poplatek za komunální odpad Dobrovice,
Dostupné z:
http://eu.ask.com/web?qsrc=2871&o=100000027&l=dis&q=poplatek+za+komun%c3%a1ln%c3%ad+odpad+Dobrovice&dm=all&gct=bar
[online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[3] Králův Dvůr, Dostupné z:
http://www.kraluv-dvur.cz/ [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[4] Líbeznice, Dostupné z: http://www.libeznice.cz/usneseni-zastupitelstva-obce-libeznice-c-7-ze-dne-21112012 [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[5] Mapa republiky, obec Královice,
Dostupné z:
http://www.mapa-republiky.cz/obec/kralovice-stredocesky-kraj-id-535109[online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[6] Město Hořovice, Dostupné z: http://www.mesto-horovice.eu/radnice/organizacni-struktura/mesto-Hořovice,2012 [cit. 2012-8-4]
[7] Městský úřad Hořovice, Dostupné
z: http://www.horovice/mestsky-urad-horovice/odbor-financni-a-skolstvi/#odpad, 2012[cit. 2012-8-4]
[8] Městský úřad Klecany, Dostupné z:
http://www.mu-klecany.cz/web/cs/vyveska/vyhlaska-2-2010 [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[9] Městský úřad Slaný, Dostupné z: http://www.meuslany.cz/cs/kultura-sport-a-volny-cas/kultura-co-se-deje/?id=1732012 [cit. 2012-8-4]
[10] Mnichovo hradiště, Dostupné z: www.mnhradiste.cz/.../3208-poplatky-za-svoz-komunalniho-odpadu2012 [cit. 2012-8-4]
[11] Mukařov, Dostupné z: http://mukarov.net/ [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[12] Nový Vestec, aktuality, Dostupné z: http://www.obecnovyvestec.cz/obec/aktuality/komunalni-odpady-2013-1 [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[14] Obec Jirny, místní poplatky,
Dostupné z: http://www.jirny.cz/2013/OZV_01-2013_mistni_poplatky.pdf [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[15] Obec Kamenice, Dostupné
z: http://www.obeckamenice.cz/obecni-urad/aktualni-informace/?more=284 [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[16] Obec Královice, Dostupné z: http://www.obeckralovice.cz/index.php?oid=251920 [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[17] Obec Krnov, Dostupné z: http://www.obeckounov.cz/poplatky.htm
) [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[18] Obec Tupadly, Dostupné z: http://www.obec-tupadly.cz/poplatky-2013/ [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[19] Odolená voda, Dostupné z:
http://www.odolenavoda.cz/cs/mestsky-urad/povinne-zverejnovane-informace/Popisy-postupu-navody-pro-reseni-zivotnich-situaci/Odbor-samospravy/Poplatek-za-odpad/[online].
2010 [cit. 2013-2-19]
[20] Organisation for Economic
Co-operation and Development (OECD): Revenue Statistics -
[21] Počet obyvatel, domů, bytů, 4eský
statistický úřad, Dostupné z: http://www.czso.cz/sldb/sldb10.nsf/obydomy?openform&:547654 [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[22] Poplatky za komunální odpad Velký
Osek, Dostupné z:
http://eu.ask.com/web?qsrc=2871&o=100000027&l=dis&q=poplatky+za+komun%c3%a1ln%c3%ad+odpad+Velk%c3%bd+Osek+2013&dm=all&gct=bar
[online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[23] Poplatky za komunální odpad
Voznice, Dostupné z: http://eu.ask.com/web?gct=serp&qsrc=2417&o=100000027&l=dis&locale=cs_CZ&q=poplatky+za+komun%C3%A1ln%C3%AD+odpad+Voznice[online].
2010 [cit. 2013-2-19]
[24] Poplatky za komunální odpad
Zvánovice, Dostupné z:
http://eu.ask.com/web?qsrc=2871&o=100000027&l=dis&q=poplatky+za+komun%c3%a1ln%c3%ad+odpad+Zv%c3%a1novice&dm=all&gct=bar
[online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[25] Poplatky za komunální odpad,
Dostupné z:
http://eu.ask.com/web?qsrc=2871&o=100000027&l=dis&q=poplatky+za+komun%c3%a1ln%c3%ad+odpad+Nov%c3%a1+ves&dm=all&gct=bar[online].
2010 [cit. 2013-2-19]
[26] Poplatky za komunální odpad,
Herink, Dostupné z:
http://eu.ask.com/web?qsrc=2871&o=100000027&l=dis&q=poplatky+za+komun%c3%a1ln%c3%ad+odpad+Herink&dm=all&gct=bar
[online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[27] Poplatky za komunální odpad,
Předměřice nad Jizerou, Dostupné z: http://eu.ask.com/web?qsrc=2871&o=100000027&l=dis&q=poplatky+za+komun%c3%a1ln%c3%ad+odpad+P%c5%99edm%c4%9b%c5%99ice+nad+Jizerou&dm=all&gct=bar [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[28] Předměřice nad Jizerou, Dostupné
z: http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99edm%C4%9B%C5%99ice_nad_Jizerou [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[29] Risy Káraný, Dostupné z:
http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=564974[online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[30] Risy Klecany, Dostupné z:
http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=538311[online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[31] Risy Klecany, Dostupné z:
http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=538957[online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[32] Risy Líbeznice, Dostupné z:
http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=538442[online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[33] Risy Líbeznice, Dostupné z:
http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=538574[online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[34] Risy Nový Vestec, Dostupné z:
http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=538566 [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[35] Risy Vodochody, Dostupné z:
http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=539015 [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[36] Risy, Nový Vestec, Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=538566 [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[37] Říčansko, Dostupné z: http://www.ricansko.info/clanky/ricansti-zaplati-za-svoz-odpadu-v-roce-2013-stejne [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[38] Struhařov, Dostupné z: http://www.struharov.cz/poplatky.htm [online]. 2010
[cit. 2013-2-19]
[39] Systems in Central and Eastern
Europe [online]. 2002 [cit. 2012-7-25]. Dostupné z:
[40] Tuřany, Dostupné z: www.turany.cz/clanek/tg-poplatek-za-komunalni-odpad-2012/2c2012 [cit. 2012-8-4]
[41] Velké Popovice, aktuality, Dostupné z: http://www.velkepopovice.cz/component/content/article/21-aktuality/273-popelnice-znamky-prodej-od-2-ledna-2013 [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[42] Vláda schválila výhled rozpočtu
na roky 2013 a 2014“ [online]. 2012[cit. 2012-8-12], dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/326536-vlada-schvalila-vyhled-rozpoctu-na-roky-2013-a-2014/
[43] Vodochody, Dostupné z: http://www.vodochody.cz/novinky/poplatky-za-komunalni-odpad- [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[45] Závazná vyhláška obce Stránčice
[online]. 2012[cit. 2012-8-4] Dostupné z: http://www.strancice.cz
[46] Zvýšení poplatku za odpad,
Dostupné z: http://www.caoh.cz/data/article/mv--zakon-o-mistnich-poplatcich---zvyseni-poplatku-za-odpad.pdf [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]
[1]
Autor, A. – Autor, B. (YEAR): Název
příspěvku. In Editor, C. (ed.): Název sborníku. Místo, Vydavatel, s.
0-0, YEAR.
[2]
Autor, D. – Autor, E. (YEAR): Název knihy. Místo,
Vydavatel, YEAR.
[3]
Autor, F. – Autor, G. (YEAR): Název článku. Časopis, YEAR, roč. 00, č. 0, s. 0-0.
Název článku
Ing. Pavlína Brabcová
ABSTRAKT
Příspěvek pojednává o vzájemné míře závislosti mezi
poplatky za komunální odpad a místními koeficienty. Výše místního koeficientu a
sazba poplatku za komunální odpad jsou závislé na rozhodnutí obcí a záleží na
nich, jaký postoj k nim zaujmou. Součástí analýzy byl i rozhovor se starostou
vybrané obce. Hlavním cílem tohoto příspěvku bylo zjistit, zda obce, které
zavedly vyšší hodnoty místního koeficientu daně z nemovitostí, toto kompenzují
sníženou sazbou poplatku za komunální odpad. Výzkum byl proveden na skupině 49
obcí Středočeského kraje, v úvahu byly brány i další faktory, jako je průmysl,
rozloha a počet obyvatel. Na základě provedeného výzkumu bylo zjištěno, že
závislost mezi těmito veličinami není. Analýza ukázala, že takovéto chování se
objevuje jen výjimečně a nelze jej považovat za modelové.
Klíčová
slova: poplatek,
místní koeficient, rozpočet, komunální odpad.
Dependency between the fees for
municipal waste and local coefficients
ABSTRACT
This paper deals with the mutual
dependency between the fees for municipal waste and local coefficients. The
amount of local rate and charge rate for municipal waste are dependent on the
decisions of municipalities and depends on them what position they take. The
analysis was an interview with the mayor selected municipalities. The main
objective of this paper was to determine whether municipalities have introduced
a higher coefficient value of the local property taxes that compensate for the
reduced fee rate for municipal waste. The research was conducted on a group of
49 municipalities in the Central Region. Other factors, such as industry, size
and population were taken into account. Based upon research, it was found that
the relationship between these variables is not statistically significant.
Key words:
charge, local coefficient,
budget, municipal waste
JEL classification:
H71, H73
[2] Magistrát hlavního města
Praha. Jak si zařídit, poplatky za komunální odpad, Dostupné z: http://www.praha.eu/jnp/cz/home/magistrat/jak_si_zaridit_mhmp/poplatky/jak_si_zaridit_mhmp-poplatky-poplatek_za_komunalni_odpad.html
[online]. 2013 [cit. 2013-2-19]
