Vzájemná míra závislosti mezi poplatky za komunální odpad a místními koeficienty

Ing. Pavlína Brabcová

1       Úvod

Poplatky za komunální odpad představují významný zdroj příjmů obcí. Vedle něj mají obce k dispozici celou řadu koeficientů, kterými mohou zvyšovat daň z nemovitostí, a tím i vlastní příjmy. Ne všechny obce komitenty zavedly a ne všechny využívají místní poplatek za komunální odpad.

Hlavním cílem tohoto příspěvku byla analýza chování obcí, které zavedly poplatek za komunální odpad a zároveň zavedly místní koeficient. Zda existuje mezi těmito složkami provázanost.

2          Dosažený stupeň poznání v oblasti financování obecních služeb

Problematikou uvalení daně nebo zavedení poplatku se zabýval například Stiglitz (2003). Uvádí, že místní správa je závislá na dotacích poskytovaných ústřední vládou. Podle Stiglitze některé země (Kanada, USA, Německo) využívají možnosti sdílení výnosů, které spočívá v tom, že určitá pevná část výnosu některých daní je přidělena místní správě. Tato částka představuje dotaci mezi správou veřejnou a místní.

Problematikou daní a poplatků se zabývali Semerád, Sobotková (2012) a zkoumali vliv zpoplatnění školství na ekonomické subjekty. Výsledkem tohoto šetření bylo, že je lépe financovat jej z daní, nežli prostřednictvím poplatků. Tím, zda je lepší financovat poplatky či zdaněním, se zabývali autoři Lambe a Farber (2012). Zabývali se tím, jak by bylo možné zamezit skleníkovému efektu a snížit jeho celkový dopad na životní prostředí. Hlavní otázkou bylo, jaký vliv mají na subjekty daně a jaký poplatky. Obdobnou oblastí, aplikovanou na Čínu se zabýval MAZuo (2002), který zkoumal vztah mezi průmyslem, zemědělstvím a nastavením systému a zkoumá jejich kooperaci. Zabýval se také financováním veřejnými prostředky a poplatky. Shledává rovněž financování z daní jako vhodnější způsob.

Oblast zdanění je spojena s negativními externalitami a pigouviánskými daněmi, které mají tyto škodlivé prvky eliminovat. Uvedeným se zabýval Sandmo (1975). Řešením negativních externalit, kdy jednotlivci a firmy by měli nějakým způsobem kompenzovat škodlivé následky své činnosti propracovali Knittel, Sandler (2013). Právě piguovské daně poukazují na výhodnost financování prostřednictvím daní a nikoliv poplatků.

Místní správa mnohdy potřebuje pro své fungování výrazně více prostředků, než kolik jí plyne prostřednictvím dotací. Místní správa prostřednictvím dotací získá určitý příjem, který ale nemusí pokrýt veškeré náklady. Z tohoto důvodu se jí nabízí poplatky, ze kterých čerpá dodatečné prostředky a může jimi dofinancovávat své aktivity. Veřejná správa vychází z obecných informací, ale nejvíce o potřebách aktuálních municipalit ví místní správa.

Problematikou, zda uvalovat daně nebo zavádět poplatky se zabývali Kurtis, Janeba (2011). Podle uvedených autorů v sobě jak daňové tak poplatkové financování skrývá celou řadu výhod a nevýhod. Poplatky odpovídají principu prospěchu a ekvivalence. Poplatníci platí za to, co skutečně chtěj. Eliminuje se zde černé pasažérství a dalo by se říci, že tento princip je i spravedlivý a podporuje tím i žádoucí chování. Pokud si někdo například pořídí psa, musí zaplatit poplatek za psa. Daně naproti tomu zaručují určitou míru solidarity a pro místní správu představují předem zaručený příjem. Podle autorů je veřejností lépe snášeno zavádění poplatků nežli zvyšování daní.

Ve svém příspěvku jsem se rozhodla zkoumat, zda mezi poplatky za komunální odpad a místními koeficienty existuje závislost. Základním předpokladem bylo, že obce, které zavedly vyšší místní koeficient, kompenzovaly toto zvýšení daní nižší sazbou poplatku za komunální odpad a naopak. Hledány byly i vzájemné souvislosti spojené s průmyslovostí, rozlohou dané obce, počtem obyvatel a volebními preferencemi. Jedná se o faktory, které by rovněž mohly hrát svou roli při zavádění poplatků a místních koeficientů. Obce, které by se nacházely v průmyslové zóně, by zavedením místních koeficientů mohly získat vyšší daňový výnos od průmyslových podniků. Článek je zpracován jako jeden z výstupů v rámci IGA: F1/2/2013 „Veřejné finance ve vyspělých zemích“

3       Možnosti financování odvozu komunálního odpadu

Pro daný příspěvek bylo vybráno čtyřicet devět obcí Středočeského kraje. U každé obecní jednotky je uvedena výše místního koeficientu, který zavedla, a také velikost místního poplatku za komunální odpad podle zákona o místním poplatku, případně hodnota poplatku za odpad podle zákona o odpadech IEEP Závěrečná zpráva (2009).

Samotné zpoplatnění odvozu komunálního odpadu lze provést trojím způsobem:

•          Místní poplatek - platba dle § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích

•          Poplatek za komunální odpad - § 17a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech

•          Smluvní cena - Platba dle § 17 odst. 5 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech

 

 Mezi hlavní výhodu smluvního poplatku je jednoznačnost, s jakou je daný poplatek definován, a tím i snížená pravděpodobnost vzniku černých skládek. Velkou nevýhodou je, že povinnost platit poplatek je založena na místní příslušnosti, což ve výsledku nemusí odpovídat reálnému stavu.

 

Předností poplatku za komunální odpad je v tom, že není stanovena horní hranice platby a umožňuje přenos administrativních nákladů na poplatníka. Nevýhodou je, že je nutné dokázat poplatníkovi, že předmětný odpad je skutečně jeho.

 

Poslední zmiňovanou možností stanovení výše platby je smluvní cena, která by představovala skutečné zachycení stavu věci, ale současně vyžaduje poměrně velkou součinnost protistrany a případné konflikty s ní by musely být řešeny v rámci občanského soudního řízení.

 

V rámci zkoumaných obcí byl použit místní poplatek za komunální odpad ve 39 případech a ve zbylých deseti poplatek za komunální odpad.

Samotná konstrukce plateb za komunální odpad může být tvořena na základě celé řady modelů. Prvním z nich je lineární model, kde hlavní proměnnou představuje svezený objem sběrné nádoby při zohlednění frekvence svozu. Náklady jsou lineárně přerozdělovány na jednotlivé poplatníky. Samotná platba je odstupňována dle litrů, resp. metrů krychlových, nádoby. Hlavní výhodou tohoto systému je, že poplatníci jsou motivování k pořízení objemnějších nádob, jedná se o poměrně jednoznačný a jednoduchý systém s nízkými administrativními náklady a dochází rovněž k minimalizaci nelegálních praktik spojených se zakládáním černých skládek.

Nevýhodou je možné zvýšení objemného odpadu, subjekty méně šetří životní prostředí a vytváří větší množství odpadu.

Dalším modelem je degresivní měřítko, kdy sazby poplatku za komunální odpad rostou v souvislosti s růstem nádoby výrazně pomaleji oproti předchozímu lineárnímu modelu. Samotný výpočet sazeb je odvozen od celé řady faktorů, jako je objem sběrných surovin případně objem nádob.

Výhody tohoto systému jsou obdobné, jako tomu bylo u lineárního modelu, a to především administrativní nenáročnost, nižší motivace k únikům a hlavní výhodou je samotné přiblížení se skutečným nákladům. Hlavní nevýhodou tohoto systému je skutečnost, že pokud budou subjekty preferovat nádoby o nižším objemu, bude samotná likvidace vyžadovat větší časový fond.

Poslední možností je kombinace základního a doplňkového modelu. Základní poplatek by v sobě měl zahrnovat náklady spojené s provozem sběrny a doplňková platba se vyvíjí od velikosti nádoby, počtu domácností, případně počtu obyvatel.

V rámci zkoumané analýzy byl obcemi využíván především degresivní model. Z vybraných obcí převážná většina využila místního poplatku, který byl navýšen o určitou část, tedy tvorba by odpovídala kombinaci základního a doplňkového modelu.

Vedle samotných poplatků za komunální odpad byly analyzovány i místní koeficienty. Koeficienty umožňují dané obci navýšit daň z nemovitostí, a tím i její celkový příjem, který je využíván především v rámci decentralizace pravomocí. K tomu, aby mohly být tyto nástroje využity, je zapotřebí, aby samotné obce měly dostatečné rozhodovací pravomoci, především pak jejich vrcholné orgány. Uvedené jím bylo umožněno zavedením místního koeficientu od roku 2010. Přehled obcí, které jej zavedly je uveden na stránkách Ministerstva financí společně s přesnými údaji o jeho výši.

Obce mohou obecně zavést koeficient korekční, místní nebo koeficient 1,5.

Korekční koeficient se odvíjí od počtu obyvatel dané obce a jsou jím upravovány sazby daně ze staveb a stavebních pozemků. Obce jej mohou obecně závaznou vyhláškou o jednu kategorii zvýšit nebo o tři snížit.

Koeficient 1,5 upravuje výši daně z nemovitostí ze staveb individuální rekreace, stavby sloužící pro podnikání a garáže.

Posledním a v tomto příspěvku zkoumaným je místní koeficient. Nabývá hodnot 2, 3, 4 nebo 5. použít ho lze na všechny druhy nemovitostí s výjimkou orné půdy, vinice, zahrad, chmelnic a trvalých travních porostů.

Výše uvedené koeficienty může obec obecně závaznou vyhláškou zavést a navýšit tím samotnou daň z nemovitostí až osminásobně.

Využití jednotlivých koeficientů dokumentuje následující graf:

Míra využití jednotlivých koeficientů

Vysvětlivky: Místní koeficient nabývá hodnot 2,3,4 nebo 5. Korekční koeficient se odvíjí od počtu obyvatel a pokrývá škálu 1 až 5. Koeficient 1,5 je zaváděn ve fixní výši 1,5.

 

 

Zdroj: Fiskální pravomoci obcí a koeficienty daně z nemovitostí, Sedmihradská (2010)

Je patrné, že nejvíce využívaným je koeficient 1,5, na dalším místě je korekční a nejméně využívaným je koeficient místní. Přestože by si jimi obec mohla zvýšit příjmy, setkává se jejich použití s celou řadou problémů. Samotné zavedení souvisí se zvyšováním daní, a to nejen občanům, ale i sobě samému. Představenstvo obce jejich zavedením také ohrožuje své opětovné znovuzvolení.

4.     Legislativní možnosti financování poplatků za komunální odpad a daně z nemovitostí

Následující část je věnována analýze vztahů mezi hlavními proměnnými, místními koeficienty a poplatky za komunální odpad. Prostřednictvím těchto proměnných jsou hledány souvislostí mezi tím, zda je lepší financovat veřejné služby z poplatků, anebo z daní. Pro účely analýzy byla vybrána oblast financování obcí, a to uplatnění místního koeficientu, kterým obce mohou zvyšovat daň z nemovitostí a dále zavedením poplatku za komunální odpad. Obě proměnné reprezentují zmiňované skupiny, tedy jak daně, tak poplatky.

První část je věnována dani z nemovitostí, jejíž výši ovlivňuje místní koeficient. Druhá je zaměřena na poplatky za komunální odpad. na závěr této kapitoly jsou analyzovány jednotlivé vztahy, které jsou měřeny korelačním koeficientem.

Následující tabulka zobrazuje podíl příjmů daně z nemovitostí na celkových příjmech obcí v rámci celého Středočeského kraje:

Tabulka 1 Vzájemná závislost mezi celkovými daňovými příjmy a příjmy z daně z nemovitostí

 

Rok	Daňové příjmy celkem (tis. Kč)	Daň z nemovitostí (tis. Kč)	Podíl daně z nemovitostí na celkových daňových příjmech v %
2007	18200	707	3,9
2008	20148	739	3,7
2009	18028	896	5
2010	18919	1236	6,5
2011	18858	1241	6,6

Zdroj: Vlastní zpracování, Český statistický úřad, 2012

Z globálního hlediska je výnos z daně z nemovitostí zanedbatelný. Pro obce samotné ale představuje významný zdroj, které mohou v zákonem stanovených mezích upravovat a jeho výši ovlivňovat.

Obdobná situace nastává i v případě poplatků za komunální odpad, jejichž nastavení je do jisté míry závislé na rozhodnutí dané obce.

 

V rámci analýzy byly použity komparativní metody zkoumající vzájemnou míru závislosti jednotlivých zkoumaných proměnných, a to na základě induktivních přístupů k dané problematice. Zkoumána je tedy především vzájemná míra závislosti těchto veličin.

Hlavními zdroji byly internetové stránky a rozsáhlé databáze s informacemi o daných obcích, především pak stránky Ministerstva financí.

4.1 Analýza míry závislosti výše poplatku za komunální odpad a místního koeficientu

Pro výběr obcí bylo hlavním kritériem zavedení místního koeficientu a zavedení poplatku za komunální odpad.

Některé obce zavedly poplatek za komunální odpad podle zákona č.185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákona č.280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů. Zde je stanoven poplatek za „nádobu“ a s „periodicitou svozu“  podle § 10b zákona o místních poplatcích je tento poplatek vztažen na všechny fyzické osoby, [1]které:

·          mají v obci trvalý pobyt,

·          byl podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu delší než 90 dnů,

·          podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky pobývají na území České republiky přechodně po dobu delší 3 měsíců

·          byla udělena mezinárodní ochrana podle zákona upravujícího azyl nebo dočasná ochrana podle zákona upravujícího dočasnou ochranu cizinců,

·          mají ve svém vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba.

Samotná složka místního poplatku je dvousložková, a to:

-             složkou samostatně obcí stanovenou dle jejího uvážení, horní hranice je dána částkou 250 Kč

-             složkou stanovenou dle poslední známé výše stanovených nákladů obce na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu za předchozí kalendářní rok, její horní limit je dán částkou 750 Kč

 

4.2 Místní poplatek a jeho využití jednotlivými obcemi

Analýza zahrnovala 49 obcí, které zavedly místní koeficient. Celkem místní poplatek zavedlo celých 39 obcí a poplatek za komunální odpad podle zákona o odpadech zavedlo 10 obcí. Zkoumána byla nejen hodnota poplatku a koeficientu, ale také i rozloha dané obce, hodnota průmyslu vyjádřená v hektarech, vztažena na  obec s rozšířenou působností, pod kterou patří a politické preference dané obce.

V rámci analýzy byl zkoumán vzájemný vztah mezi výší poplatku, hodnotou místního koeficientu, počtem obyvatel, rozlohou obce a politickými preferencemi. K měření vzájemných vztahů byla použita korelace, která umožňuje měřit závislost mezi uvedenými proměnnými.

Byla použita metoda korelační analýzy. Korelační analýza zkoumá vzájemnou míru závislosti jedné proměnné na druhé. Proměnné jsou vzájemně korelované, pokud se obě proměnné vyskytují společně. Korelační koeficient nabývá hodnot od –1 do 1. V případě, že je nulový, znamená to, že veličiny jsou nekorelované. Pokud je kladný, hovoříme o kladné korelaci, pokud je záporný, uvažujeme zápornou korelaci.

Kladná korelace nám značí situaci, kdy s růstem jedné veličiny, roste i veličina druhá. Záporná korelace značí situace, kdy růst jedné veličiny je spojen s poklesem druhé veličiny. K výpočtu je využíván Pearsonův korelační koeficient.

1.     Data

Pro účely výzkumu byla prostudována literatura cizojazyčná i tuzemská zabývající se financováním veřejně poskytovaných služeb prostřednictvím daní a poplatků. Vycházelo se rovněži z literatury zabývající se negativními externalitami a jejich řešením prostřednictvím daní. Problematice financování prostřednictvím daní a poplatků se ze zahraniční literatury věnovali autoři Lambe a Farber (2012), MAZuo (2002), z tuzemských autorů pak Semerád, Sobotková (2012). Oblast negativních externalit a jejich řešení prostřednictvím piguovských daní popisuje  Knittel a Sandler (2013).

Pro samotné zjištění informací o dani z nemovitostí byly využity informace poskytované ministerstvem financí. Údaje o hodnotách místních koeficientů byly rovněž čerpány z tohoto zdroje, kde je možné zjisti , které obce místní koeficient zavedly a i jeho konečnou výši. Informace o poplatcích za komunální odpad byly získávány z veřejně dostupných informací zveřejňovaných na webových stránkách příslušné obce. Informace o velikosti obce a voličských preferencí byly získávány rovněž z veřejně dostupných elektronických zdrojů, jejichž výčet je uveden v seznamu literatury.

Ze studia dostupné literatury se zdá, že větší obce s větším počtem obyvatel preferují nižší místní koeficient a nižší poplatky za komunální odpad. V případě výše poplatku za komunální odpad obce spíše preferují nižší částky. Financování prostřednictvím daní se tedy zdá jako průchodnější cesta oproti financování z poplatků. Jedním z důvodů je politická obava o získaný mandát. Poplatky jsou obecně hůře přijímány a financování prostřednictvím daní je méně viditelné, tedy i lépe přijímané. Významnou roli hraje i politické zaměření obce, zda je spíše pravicová nebo naopak spíše levicově orientovaná. Podle toho bude také investovat do veřejných služeb a vybírat daně či poplatky.

Rozhovor s představitelem obce Hulice, který je uveden v přílohách byl proveden ústní formou za pomoci dotazníku. V rámci provedené analýzy byl proveden rozhovor se zastupitelem obce Hulice. Jedná se o obec, která uplatnila nejvyšší možnou hodnotu místního koeficientu, a to na úrovni 5 a současně aplikovala místní poplatek za komunální odpad ve výši 700 Kč. Jedná se tedy o případ, kdy obec kombinuje vysoký poplatek s vysokou hodnotou koeficientu.

Byly položeny celkem čtyři otázky týkající se jak zavedení místního koeficientu, tak zavedení poplatku za komunální odpad viz příloha. Na základě tohoto rozhovoru bylo zjištěno, že je obce zavádění místních poplatků a místních koeficientů podmíněno celou řadou faktorů, které závisí na umístění dané obce a také rozhodností a schopnostmi obecních zastupitelů. Obec Hulice využívala toho, že se v její blízkosti nachází přehrada Želivka a celá řada podniků má v její blízkosti umístěna logistická centra. Případné zavedení poplatků a místného koeficientu daňově zatíží nejen obyvatele, ale i tyto podniky.

Hodnoty místního poplatku za komunální odpad a výše místního koeficientu je dokumentována v následujícím grafu.

Graf 2 Hodnota místního poplatku za komunální odpad a výše použitého místního koeficientu

Zdroj: Vlastní zpracování, data viz datové zdroje

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že ve většině případů obce zvolily střední hodnotu místního koeficientu, a to na úrovni 2 a rovněž střední hodnotu sazby poplatku, a to na úrovni kolem 500 Kč. Obce, které se pohybují mimo tyto hodnoty, zvolily buď kombinaci vysokého poplatku a vysokého místního koeficientu anebo zvolily možnost opačnou, tedy nízkou sazbu a nízkou hodnotu koeficientu. Zavádění poplatků a zvyšování daní je velmi neoblíbená disciplína, neboť je jimi ohroženo znovuzvolení zastupitelstva obce. Záleží ovšem na umístění obce a rozhodujícími faktory jsou i osobnostní předpoklady zastupitelů a ochota obyvatel přistoupit k případnému navýšení poplatků a místních koeficientů (viz rozhovor se zastupitelem obce v příloze). Obce zavádí spíše vyšší hodnoty místního koeficientu a nižší sazby poplatku, pokud se nachází v průmyslové zóně. Vysvětlením by mohla být snaha „přilákat“ společnosti k usídlení se v dané oblasti. Vyššími místními koeficienty je poté navýšena daň z nemovitostí, která díky své nižší viditelnosti by mohla být přijatelnější nežli samotný poplatek za komunální odpad.

 

6. Výsledky

 

První byla měřena závislost mezi výší místního poplatku a hodnotou místního koeficientu. Korelační koeficient v tomto případě vyšel 0,11, tedy mírně pozitivní. Dalo by se z toho vyvodit, že obce, které zavedly vyšší hodnotu místního koeficientu, současně zavedly i vyšší poplatky za komunální odpad. Nutné je ale brát v úvahu skutečnost, že se jedná o velice nízkou pozitivní hodnotu.

Dále byla měřena závislost mezi výší místního poplatku a počtu obyvatel. Zde vyšel korelační koeficient minus 0,20, tedy záporný. Obdobně jako v předchozím případě vyšla závislost pouze mírně negativně. Přesto lze vyvodit, že vyšší sazbu poplatku zavedly obce menší.

Byla měřena dále závislost mezi hodnotou místního koeficientu a počtu obyvatel. Zde vyšla hodnota korelace 0,11, opět mírně pozitivně. Zde tedy vyšší koeficient uplatnily obce s větším počtem obyvatel.

Byla rovněž měřena závislost mezi počtem obyvatel a voličskými preferencemi. Voličskými preferencemi je chápáno to, zda zvítězila ve volbách levice nebo pravice, případně skončily nerozhodně. Korelace zde vyšla kladná, 0,18. Větší obce se obecně přikláněly spíše k pravici.

V případě měření závislosti počtu obyvatel a zavedení poplatku za komunální odpad dle zákona o odpadech či místního poplatku, vyšla hodnota korelace ve stejné výši, a to 0,11. Větší obce se uchylovaly obecně k zavedení poplatku.

V případě měření korelace mezi hodnotou poplatku a průmyslovostí vyjádřené rozlohou dané obce vyšel opět záporný korelační koeficient, a to ve výši -0,17. Tedy vyšší sazbu zavedly obce rozlohou menší. V případě měření korelace mezi zavedenou výší místního koeficientu a rozlohou obce vyšel korelační koeficient 0,02, tedy kladně. Vyšší místní koeficient zavedly tedy obce větší.

Při posuzování průmyslovosti obce, tedy míry průmyslovosti a voličskými preferencemi, vyšla korelace 0,11. Dalo by se usuzovat, že větší, průmyslověji zaměřené obce, se přiklánějí spíše k pravicovým stranám.

V oblastech, kde je vyšší hodnota průmyslu, jsou spíše zaváděny poplatky za komunální odpad dle zákona o odpadech a místní poplatky. Uvedené deklaruje shodná výše korelační koeficientu u obou proměnných, a to na úrovni 0,06. Závislost je zde ale velice nízká.

Výše uvedené je zobrazeno v následující tabulce:

Tabulka 2 korelace

Proměnné	Korelační koeficient
Místní koeficient a počet obyvatel	0,105307785
Místní poplatek a počet obyvatel	-0,195409824
Místní poplatek a koeficient	0,107223717
Místní poplatek a rozloha	-0,165037937
Koeficient a rozloha	0,020554377
počet obyvatel a voličské preference	0,183808481
počet obyvatel a místní poplatek	0,110283267
počet obyvatel a zavedení poplatku za        komunální odpad	0,110283267
průmysl (rozloha) a voličské preference	0,105359082
průmysl (rozloha) a  zavedení místního poplatku	-0,063388481
průmysl (rozloha) a zavedení poplatku za komunální odpad podle zákona o odpadech	0,063388481

Zdroj: Vlastní výpočty

Dále byla zkoumána i vzájemná závislost spojená s průmyslem, nacházejícím se na daném území a zavedeným místním poplatkem, koeficientem, počtem obyvatel a rozlohou. V případě závislosti mezi sazbou poplatku a průmyslovostí vyjádřenou v hektarech a vztaženou na všechny obce spadající pod příslušnou obec s rozšířenou působností, vyšel – 0,19, tedy mírně negativně. Obce, které zavedly vyšší sazbu poplatku, mají v rámci obce s rozšířenou působností, do které patří, nižší hodnotu průmyslu ve svém okolí. Korelace mezi místním koeficientem a průmyslovostí vyšla naproti tomu pozitivně, a to na úrovni 0,89. Z toho vyplývá, že obce s rozšířenou působností mající na svém území rozšířený průmysl, také zavádí vysoké sazby poplatku za komunální odpad. Korelace mezi průmyslovostí a počtem obyvatel vyšla mírně negativně, - 0, 05. Z toho by vyplývalo, že obce průmyslovější mají spíše méně obyvatel. Z pohledu rozlohy vychází korelační koeficient mírně pozitivně, 0,26, uvedené by odpovídalo skutečnosti, že průmyslovější oblasti jsou spíše větší co do rozlohy.

Tabulka 3 korelace průmysl

Proměnné	Korelační koeficient
Průmysl a místní koeficient	0,885383
Průmysl a místní poplatek	-0,19242
Průmysl a počet obyvatel	-0,05411
Průmysl a rozloha	0,261807

Zdroj: Vlastní výpočty

7.    Diskuze

  Je tedy zřejmé, že zde je jistá souvislost mezi nastavenými koeficienty a průmyslem. Obce zvýšením daní získávají prostředky nejen od svých obyvatel, ale i od případných podniků, které se v jejich blízkosti nacházejí. Uvedené také dokumentuje rozhovor se zastupitelem obce Hulice, která se rovněž částečně nachází v průmyslové zóně. Tato obec zavedla nejvyšší možnou hodnotu poplatku a současně i místního koeficientu.

Obce jsou rozděleny dle obce s rozšířenou působností, pod kterou patří a uvedena je zde i velikost obce s ohledem na počet obyvatel podle posledního sčítání lidu.

Zastoupení obcí je následující:

Graf 1 Rozdělení obcí dle počtu obyvatel

Zdroj: Vlastní zpracování

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že nejvíce obcí se pohybovalo v rozmezí od 1000 do 5000 obyvatel, souhrnně se ale jednalo především o menší obce.

Výše místních koeficientů se pohybovala v rozmezí od 2 do 5, přičemž především obce menší využívaly vyšší hodnoty místních koeficientů.

Z vybraných obcí převažovala hodnota koeficientu 2. Využívaly ji jak obce malé, tak velké. Celkem byla použita u 78 % analyzovaných obcí, koeficient 3 u 15%, koeficient 5 v 5% a pouze 2% obcí využilo koeficient 4. Souvislost mezi velikostí obce a nastavením hodnoty místního koeficientu nelze na základě provedeného šetření provést.

V případě hledání vzájemné závislosti mezi hodnotou výše místního koeficientu a poplatku za komunální odpad je zapotřebí rovněž analyzovat výši sazby poplatku za komunální odpad, který je stanoven dvousložkově. Nejčastěji se jeho hodnota pohybovala v úrovni kolem 500 Kč. Jeho nastavení je rovněž limitováno. Celkově by jeho výše neměla překročit částku 1000 Kč.

V rámci provedené analýzy celkem 50 % obcí použilo hodnotu poplatku v úrovni 500 Kč, 30% ve výši do 500 Kč a zbylých 20% obcí použilo vyšší sazbu poplatku.

Ve většině případů převažuje situace, kdy se výše poplatku pohybuje na úrovni 500 Kč a hodnota místního koeficientu na úrovni 2. Z výše uvedeného by se dal vyvodit závěr, že obce spíše preferují takové hodnoty, které využívá převážná většina obcí. Důvody k tomu mohou být různé.

[2]Některé obce využily odlišný přístup k zavedení poplatku odpad, a to na základě zákona č.185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů. V rámci provedené analýzy se tato skutečnost týkala celkem deseti obcí.

V případě výše uvedených obcí se hodnota poplatku odvíjí od velikosti nádoby a četnosti svozu komunální odpadu. Jako směrodatné byly použity hodnoty pro týdenní svoz odpadu a objem nádoby 110 l nebo 120 l s ohledem na nejmenší možnou použitelnou hodnotu nádoby. Patrná je i v rámci těchto obcí vysoká četnost zastoupení místního koeficientu 2. Výše poplatku se pohybuje kolem 2000 Kč za domácnost za rok. Některé obce svoz komunálního odpadu samostatně nehradí. Týká se to například obcí Bílichov, případně Lubná. Ani u jedné z výše uvedených obcí se nepodařilo zjistit, jakým způsobem tuto situaci obce řeší.

8.     Závěr

Byla provedena analýza zavedené výše místního koeficientu dané obce, poplatku za komunální odpad, rozlohy dané obce a průmyslovosti dané oblasti. Místním koeficientem obce zvyšují celkovou výši odvedené daně z nemovitostí. Vedle toho samotné obce mohou zavést celou řadu poplatků, jedním z nich je poplatek za komunální odpad.

Poplatek může být zaveden jako „místní poplatek za komunální odpad podle zákona o místním poplatku, případně jako poplatek za komunální odpad dle zákona o odpadech. Oba poplatky se liší především metodou stanovení a i limitem v jejich výši. Primárním cílem bylo zaměřit se pouze na místní poplatek, s ohledem na získaná data musel být zařazen i poplatek za komunální odpad dle zákona o odpadech.

Zkoumané obce Středočeského nejčastěji zavedly místní koeficient ve výši 2. Jedná se o střední hodnotu aplikovanou u více než jedné poloviny zkoumaných jednotek. Místní poplatek se nejčastěji pohyboval na úrovni 500 Kč a hodnota poplatku dle zákona o odpadech ve výši kolem 2000 Kč.

Cílem příspěvku bylo zjistit, zda existuje provázanost v rozhodování obcí o výši poplatku za komunální odpad a stanovenou výší místního koeficientu.  Byla provedena komparativní analýza a byly hledány i vzájemné souvislosti spojené s počtem obyvatel, rozlohou a průmyslem v dané oblasti. Souvislost zde nebyla přímo nalezena. Byly zde obce, které kombinovaly vysokou hodnotu místního koeficientu a vysokého poplatku za komunální odpad. Naproti tomu se zde vyskytoval i extrém opačný. Vypozorován byl ovšem jev, kdy malé obce zaváděly vysoké poplatky a zároveň aplikovaly i vysoký místní koeficient.

Důvody pro zavedení poplatku a místního koeficientu pomohl osvětlit rozhovor s jedním členem zastupitelstva obce Hulice. Jedná se o malou obec, která kromě nejvyšší možné hodnoty místního koeficientu uplatňuje i vysoký místní poplatek za odpad. Předpokladem pro zavedení vyššího poplatku by mohl být cíl obce zvyšovat svůj příjem vlastní. Bylo ovšem zjištěno, že se jedná o předpoklad mylný, neboť konkrétně obec Hulice je nucena likvidaci odpadu dále dotovat.

Vysokou hodnotu místního koeficientu použila se záměrem získat co nejvíce prostředků na vybudování „Včelího světa“ a nechtěla se kvůli této stavbě příliš zadlužovat. Zavedením vyššího koeficientu získala příjmy nejen od poplatníků, rezidentů, ale i od společností, které poblíž obce mají továrny.

Uvedená obec je dobrým příkladem toho, že provázanost v kompenzaci vysokého místního koeficientu nízkou sazbou poplatku není. Záleží na konkrétní obci, jejích potřebách, případně na jejím umístění.

 

 

Literatura:

[1]     Comparative tables [online]. 2010 [cit. 2012-7-25]. Dostupné z: http://stats.oecd.org/Index.aspx?QueryId=21699

[2]     Česká daňová správa, daňový portál:  Pokyny k vyplnění přiznání k dani z nemovitostí[online]. 2012 [cit. 2012-7-25]. Dostupné z:http://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/dne/dp4/doc/pokyny_dap.pdf

[3]     Český statistický úřad (2012) Příjmy krajů obcí a dobrovolných svazků obcí, [cit. 2012-3-20], Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=24&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1&cislotab=FIN4010UC_KR&childsel0=1&pro_4_45=CZ020&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp

[4]     Dodatek k obecně závazné vyhlášce o odpadech, Dostupné z: http://www.knoviz.cz/dodatek-k-obecne-zavazne-vyhlasce-o-odpadech/d-1152/p1=62 [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[5]     Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO): Rural Property Tax

[6]     Hošková, P. Matematická statistika II přednášky: Regresní a korelační analýza, Dostupné z: http://pef-info.wz.cz/download/MSIIb_prednasky.pdf  [online]. 2013 [cit. 2013-2-19]

[7]     http://www.fao.org/DOCREP/005/Y4313E/y4313e09.htm#TopOfPage

[8]     IEEP Závěrečná zpráva 2009, Dostupné z: http://www.ieep.cz/projekty/tds/download/IEEP_Zaverecna-zprava-2009.pdf [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[9]     Jackson P.M., Brown C.V., Ekonomie veřejného sektoru, Epolex Bohemia, Praha 2003, ISBN 80-86432-09-2

[10] Knitttel, R., Sandler, R.: The Welfare Impact of Indirect Pigouvian Taxation: Evidence from Transportation, [online] NBER Working Paper No. 18849. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w18849, 2013[cit. 2013-8-19]

[11] Kurtis J. Swope, Eckhard Janeba, Taxes or fees? The political economy of providing excludable public goods, CESifo Working Paper No. 542, Center for Economic Studies & Ifo Institute for Economic Research Poschingerstr., Munich, Germany, 2011, ISSN 1617-9595

[12] Lambe, D., Farber, D.: California’s Cap‐and‐Trade Auction Proceeds:Taxes, Fees, or Something Else? [online] Berkeley Law’s Center for Law, Energy & the Environment, University of California. Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&frm=1&source=web&cd=5&sqi=2&ved=0CE8QFjAE&url=http%3A%2F%2Fwww.law.berkeley.edu%2Ffiles%2FAuction_Proceeds_Analysis_May_15.pdf&ei=S642UqyjBLDb4QTliIGwAQ&usg=AFQjCNE9tayRBPrSvXMyjU4N3oX6MumNHA&sig2=rT9rENw_97JUkAb7x_4EeA

[13] MaZuo: Studies on Reform of Rural Taxes and Fees Systém, [online]  masterś thesis, Hunan Agricultural University, 2002, Dostupné z: http://www.dissertationtopic.net/doc/1106428, 2013[cit. 2013-8-19]

[14] Pelech, P.  – Plesníková, J.: Daně v ČR aneb Co by měl zaměstnanec znát [online]. Praha: ČMKOS 2010. 66s. Učební text. Dostupné z http://www.cmkos.cz/data/articles/down_2530.pdf[cit. 2012-08-09]

[15] Sandmo, A.: Optimal taxation in the presence of externalities, [online].  Norwegian school of Economics and Business Administration, Bergen, Norway. Dostupné z: http://scholar.google.cz/scholar_url?hl=cs&q=http://www.profpetersen.de/HGP-Homepage/posa/2006/dozenten/Truong/sandmo.pdf&sa=X&scisig=AAGBfm1g8RC7Nv2DfQrONk25Z4q3z0iZiQ&oi=scholarr&ei=VygwUuHnGJOQhQe774GgAw&ved=0CCwQgAMoATAA[online]. 2013[cit. 2013-8-19]

[16] Semerád, P., Sobotková, V.: Tax justice of the reform of higher education: Tution fees or tax relief? Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2012, LX, No. 7, pp. 259–264

[17] Sedmihradská, L. Teoretické a praktické aspekty veřejných financí: Mohou změny daně z nemovitostí zvýšit finanční stabilitu obcí v případě recese? [online]. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2010 [cit. 2012-08-9]. ISBN 978-80-245-1644-8. Dostupné z:http://nb.vse.cz/~sedmih/kvf-2010.pdf

 

[18] Rozhovor se zastupitelem obce Hulice, dne 18. 2. 2013

 

 

 

 

 

Datové zdroje:

[1]     [1]Karaný, Dostupné z: http://www.karany.cz/obecni-urad/povinne-informace/pripadne-platby-muzete-poukazat/ [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[2]     Kosmonosy, Dostupné z: http://www.kosmonosy.cz/novinka/Informace%20o%20placen%C3%AD%20popelnic%20v%20roce%202013 - [online]. 2010 [cit. 2013-2-19] Poplatek za komunální odpad Dobrovice, Dostupné z: http://eu.ask.com/web?qsrc=2871&o=100000027&l=dis&q=poplatek+za+komun%c3%a1ln%c3%ad+odpad+Dobrovice&dm=all&gct=bar [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[3]     Králův Dvůr, Dostupné z: http://www.kraluv-dvur.cz/ [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[4]     Líbeznice, Dostupné z: http://www.libeznice.cz/usneseni-zastupitelstva-obce-libeznice-c-7-ze-dne-21112012 [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[5]     Mapa republiky, obec Královice, Dostupné z: http://www.mapa-republiky.cz/obec/kralovice-stredocesky-kraj-id-535109[online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[6]     Město Hořovice, Dostupné z: http://www.mesto-horovice.eu/radnice/organizacni-struktura/mesto-Hořovice,2012 [cit. 2012-8-4]

[7]     Městský úřad Hořovice, Dostupné z: http://www.horovice/mestsky-urad-horovice/odbor-financni-a-skolstvi/#odpad, 2012[cit. 2012-8-4]

[8]     Městský úřad Klecany, Dostupné z: http://www.mu-klecany.cz/web/cs/vyveska/vyhlaska-2-2010 [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[9]     Městský úřad Slaný, Dostupné z: http://www.meuslany.cz/cs/kultura-sport-a-volny-cas/kultura-co-se-deje/?id=1732012 [cit. 2012-8-4]

[10] Mnichovo hradiště, Dostupné z: www.mnhradiste.cz/.../3208-poplatky-za-svoz-komunalniho-odpadu2012 [cit. 2012-8-4]

[11] Mukařov, Dostupné z: http://mukarov.net/ [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[12] Nový Vestec, aktuality, Dostupné z: http://www.obecnovyvestec.cz/obec/aktuality/komunalni-odpady-2013-1 [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[13] Obec Jirny, Dostupné z: http://www.czregion.cz/jirny [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[14] Obec Jirny, místní poplatky, Dostupné z: http://www.jirny.cz/2013/OZV_01-2013_mistni_poplatky.pdf [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[15] Obec Kamenice, Dostupné z: http://www.obeckamenice.cz/obecni-urad/aktualni-informace/?more=284 [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[16] Obec Královice, Dostupné z: http://www.obeckralovice.cz/index.php?oid=251920 [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[17] Obec Krnov, Dostupné z: http://www.obeckounov.cz/poplatky.htm ) [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[18] Obec Tupadly, Dostupné z: http://www.obec-tupadly.cz/poplatky-2013/ [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[19] Odolená voda, Dostupné z: http://www.odolenavoda.cz/cs/mestsky-urad/povinne-zverejnovane-informace/Popisy-postupu-navody-pro-reseni-zivotnich-situaci/Odbor-samospravy/Poplatek-za-odpad/[online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[20] Organisation for Economic Co-operation and Development (OECD): Revenue Statistics  -

[21] Počet obyvatel, domů, bytů, 4eský statistický úřad, Dostupné z: http://www.czso.cz/sldb/sldb10.nsf/obydomy?openform&:547654 [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[22] Poplatky za komunální odpad Velký Osek, Dostupné z: http://eu.ask.com/web?qsrc=2871&o=100000027&l=dis&q=poplatky+za+komun%c3%a1ln%c3%ad+odpad+Velk%c3%bd+Osek+2013&dm=all&gct=bar [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[23] Poplatky za komunální odpad Voznice, Dostupné z: http://eu.ask.com/web?gct=serp&qsrc=2417&o=100000027&l=dis&locale=cs_CZ&q=poplatky+za+komun%C3%A1ln%C3%AD+odpad+Voznice[online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[24] Poplatky za komunální odpad Zvánovice, Dostupné z: http://eu.ask.com/web?qsrc=2871&o=100000027&l=dis&q=poplatky+za+komun%c3%a1ln%c3%ad+odpad+Zv%c3%a1novice&dm=all&gct=bar [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[25] Poplatky za komunální odpad, Dostupné z: http://eu.ask.com/web?qsrc=2871&o=100000027&l=dis&q=poplatky+za+komun%c3%a1ln%c3%ad+odpad+Nov%c3%a1+ves&dm=all&gct=bar[online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[26] Poplatky za komunální odpad, Herink, Dostupné z: http://eu.ask.com/web?qsrc=2871&o=100000027&l=dis&q=poplatky+za+komun%c3%a1ln%c3%ad+odpad+Herink&dm=all&gct=bar [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[27] Poplatky za komunální odpad, Předměřice nad Jizerou, Dostupné z: http://eu.ask.com/web?qsrc=2871&o=100000027&l=dis&q=poplatky+za+komun%c3%a1ln%c3%ad+odpad+P%c5%99edm%c4%9b%c5%99ice+nad+Jizerou&dm=all&gct=bar [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[28] Předměřice nad Jizerou, Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99edm%C4%9B%C5%99ice_nad_Jizerou [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[29] Risy Káraný, Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=564974[online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[30] Risy Klecany, Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=538311[online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[31] Risy Klecany, Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=538957[online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[32] Risy Líbeznice, Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=538442[online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[33] Risy Líbeznice, Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=538574[online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[34] Risy Nový Vestec, Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=538566 [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[35] Risy Vodochody, Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=539015 [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[36] Risy, Nový Vestec, Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=538566 [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[37] Říčansko, Dostupné z: http://www.ricansko.info/clanky/ricansti-zaplati-za-svoz-odpadu-v-roce-2013-stejne [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[38] Struhařov, Dostupné z: http://www.struharov.cz/poplatky.htm  [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[39] Systems in Central and Eastern Europe [online]. 2002 [cit. 2012-7-25]. Dostupné z:

[40] Tuřany, Dostupné z: www.turany.cz/clanek/tg-poplatek-za-komunalni-odpad-2012/2c2012 [cit. 2012-8-4]

[41] Velké Popovice, aktuality, Dostupné z: http://www.velkepopovice.cz/component/content/article/21-aktuality/273-popelnice-znamky-prodej-od-2-ledna-2013 [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[42] Vláda schválila výhled rozpočtu na roky 2013 a 2014“ [online]. 2012[cit. 2012-8-12], dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/326536-vlada-schvalila-vyhled-rozpoctu-na-roky-2013-a-2014/

[43] Vodochody, Dostupné z: http://www.vodochody.cz/novinky/poplatky-za-komunalni-odpad- [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[44] www.bilichov.cz/index.php?oid=2468182012 [cit. 2012-8-4]

[45] Závazná vyhláška obce Stránčice [online]. 2012[cit. 2012-8-4] Dostupné z: http://www.strancice.cz

[46] Zvýšení poplatku za odpad, Dostupné z: http://www.caoh.cz/data/article/mv--zakon-o-mistnich-poplatcich---zvyseni-poplatku-za-odpad.pdf [online]. 2010 [cit. 2013-2-19]

[1]   Autor, A. – Autor, B. (YEAR): Název příspěvku. In Editor, C. (ed.): Název sborníku. Místo, Vydavatel, s. 0-0, YEAR.

[2]   Autor, D. – Autor, E. (YEAR): Název knihy. Místo, Vydavatel, YEAR.

[3]   Autor, F. – Autor, G. (YEAR): Název článku. Časopis, YEAR, roč. 00, č. 0, s. 0-0.

Název článku

Ing. Pavlína Brabcová

ABSTRAKT   

Příspěvek pojednává o vzájemné míře závislosti mezi poplatky za komunální odpad a místními koeficienty. Výše místního koeficientu a sazba poplatku za komunální odpad jsou závislé na rozhodnutí obcí a záleží na nich, jaký postoj k nim zaujmou. Součástí analýzy byl i rozhovor se starostou vybrané obce. Hlavním cílem tohoto příspěvku bylo zjistit, zda obce, které zavedly vyšší hodnoty místního koeficientu daně z nemovitostí, toto kompenzují sníženou sazbou poplatku za komunální odpad. Výzkum byl proveden na skupině 49 obcí Středočeského kraje, v úvahu byly brány i další faktory, jako je průmysl, rozloha a počet obyvatel. Na základě provedeného výzkumu bylo zjištěno, že závislost mezi těmito veličinami není. Analýza ukázala, že takovéto chování se objevuje jen výjimečně a nelze jej považovat za modelové.

Klíčová slova:    poplatek, místní koeficient, rozpočet, komunální odpad.

Dependency between the fees for municipal waste and local coefficients

ABSTRACT   

This paper deals with the mutual dependency between the fees for municipal waste and local coefficients. The amount of local rate and charge rate for municipal waste are dependent on the decisions of municipalities and depends on them what position they take. The analysis was an interview with the mayor selected municipalities. The main objective of this paper was to determine whether municipalities have introduced a higher coefficient value of the local property taxes that compensate for the reduced fee rate for municipal waste. The research was conducted on a group of 49 municipalities in the Central Region. Other factors, such as industry, size and population were taken into account. Based upon research, it was found that the relationship between these variables is not statistically significant.

Key words:    charge, local coefficient, budget, municipal waste  

JEL classification:      H71, H73

---

[1] http://www.caoh.cz/data/article/mv--zakon-o-mistnich-poplatcich---zvyseni-poplatku-za-odpad.pdf

 

[2] Magistrát hlavního města Praha. Jak si zařídit, poplatky za komunální odpad, Dostupné z: http://www.praha.eu/jnp/cz/home/magistrat/jak_si_zaridit_mhmp/poplatky/jak_si_zaridit_mhmp-poplatky-poplatek_za_komunalni_odpad.html [online]. 2013 [cit. 2013-2-19]