MANDATORNÍ VÝDAJE A FLEXIBILITA FISKÁLNÍ POLITIKY V ČR
MANDATORY EXPENDITURE AND THE FLEXIBILITY OF FISCAL POLICY IN THE CZECH REPUBLIC
Vojtěch Roženský
rozvinutých ekonomikách je využití v
ětšiny rozpočtových příjmů obvykle determinováno
p
ředem formou mandatorních výdajů. Vlády tak mohou realizovat své
hospodá
řsko-politické záměry pouze s omezeným množstvím prostředků. Mandatorní
výdaje sice nejsou nezm
ěnitelné, ale jejich omezení je spojeno se složitým a zdlouhavým
legislativním procesem. Protože se jedná o výdaje p
ředurčené zákonem nebo jinou
závaznou právní normou, musí být realizovány automaticky, tzn. k jejich omezení je
t
řeba aktivně provést nějakou legislativní změnu. Tyto zásahy jsou navíc politicky
t
ěžko průchodné. Zejména sociální výdaje je velmi obtížné omezit nebo zrušit, a to
i v p
řípadě, že jejich původní účel je dávno přežitý. Skupiny, které z nich profi tují,
v
ětšinou mají dostatečnou sílu na to, aby tyto výdaje zůstaly zachovány. Díky pravidelným
valorizacím sociálních dávek a rozši
řování počtu příjemců podíl mandatorních
výdaj
ů na celkových výdajích v čase roste.
Rostoucí podíl mandatorních výdaj
ů způsobuje problém, který je v ekonomické
teorii známý jako ztráta
fi skální demokracie. Každá nová generace politiků má pro
svoji aktivní
fi skální politiku k dispozici stále menší část rozpočtu, protože rozhodnutí
ohledn
ě směřování většiny výdajů za ni byla učiněna v minulosti jejími předchůdci.
D
ůsledkem ztráty faktické kontroly demokraticky zvolených zástupců nad rozpočtovými
výdaji je nedostate
čně fl exibilní fi skální politika, čímž rozumíme, že má
omezenou využitelnost pro
řešení aktuálních sociálních a ekonomických problémů
a ke stabilizaci ekonomiky.
Problematika
fi skální demokracie a fl exibility fi skální politiky byla už mnohokrát
rozpracována teoreticky, ale rozsáhlejší empirická analýza dosud chybí. Po
čátkem
roku 2010 vydal E. Steuerle studii, v níž jako m
ěřítko fl exibility fi skální politiky
navrhl velmi jednoduchý index
fi skální demokracie, který zkonstruoval společně s T.
Roeperem, a sestavil
časovou řadu pro USA od roku 1970. Ukázal, že fl exibilita fi skální
politiky dlouhodob
ě klesá a v roce 2009 se v důsledku poslední hospodářské krize USA
dostaly do situace, kdy mandatorní výdaje z federálního rozpo
čtu převýšily celkové
p
říjmy. Znamená to, že o využití každého dolaru daňových příjmů bylo rozhodnuto
p
ředem a jakékoliv další výdaje bylo možné realizovat pouze pomocí defi citu. Později
v roce 2010 vyšla studie W. Streecka a D. Mertense, obsahující upravenou verzi indexu
fi
skální politiky je zde ještě nižší než ve Spojených státech.
Cílem tohoto p
říspěvku je sestavit časovou řadu Steuerle-Roeperova indexu fiskální demokracie pro Českou republiku za období 1995–2009, porovnat flexibilitufiskální politiky s Německem a USA, a pomocí vícenásobné i panelové regrese identifikovat hlavní determinanty indexu fiskální demokracie.Pro mou disertační práci jsou užitečné zde použité metody.
Žádné komentáře:
Okomentovat